Aby bylo auto schopno se pohybovat, zdroj energie neboli motor, mu v žádném případě nesmí chybět. Dále se automobil neobejde bez rozvodovky s diferenciálem, která slouží k rozvodu síly na jednotlivá kola, a ani bez převodovky, jenž mění velikost síly na kola, nebo směr pohybu. Jak je to už se vším, tak ani tento případ není výjimkou v tom, že všechny koncepce mají spoustu výhod, ale také nevýhod.
1. Klasická koncepce
Jedná se o vůbec nejstarší způsob stavby automobilů, to znamená, že od této koncepce se všechno vyvíjelo postupně dál. Motor, převodovka i spojka se nachází v přední části vozu, a to před, nebo nad přední řízenou nápravou. Hnací síla se přenáší z motoru, přes spojku do převodovky a poté pomocí kloubové hřídele do rozvodovky zadní nápravy, která je zde tou hnací. Výhodami v případě klasické koncepce jsou jednoznačně velký a skvěle přístupný prostor na zavazadla a také možnost vytvořit mnoho sérií karosérie. Na druhou stranu nevýhody tvoří prokluzování kol pří rozjezdu, když je vozidlo nedostatečně zatíženo, nebo jsou zhoršené adhezní podmínky, a navíc v zimě je zde vyšší náchylnost ke smyku.
2. Zadní pohon
Tři důležité části, které jsme již jmenovaly, jsou u této koncepce umístěny v zadní části vozu, a to nad, nebo za zadní hnací nápravou. U sportovních a velice drahých automobilů se využívá uspořádání s motorem uprostřed, aby byl co nejblíže těžišti. Výhodu zde představuje velký přenos hnací síly na vozovku díky posunutí těžiště a v neposlední řadě také to, že hnací ústrojí je zde velice kompatibilní, a tak snadněji rozebíratelné. Naproti tomu nevýhody jsou zde takové, že má vůz s tímto pohonem velkou přetáčivost při průjezdu zatáčkou a menší zavazadlový prostor, který často najdeme v přední části auta.
3. Přední pohon
Tato koncepce má také velmi kompaktní uspořádání, ale naopak nad, nebo před přední nápravou, která je v tomto případě hnací. Těžiště vozidla je zde posunuto více dopředu. Výhody jsou stejné jako u klasické koncepce, ale navíc je zde ještě bezpečný průjezd zatáčkou, který je velice důležitý. Nevýhodou je zde složitá konstrukce přední nápravy a je nutno použít stejnoběžné klouby u hřídelí.